takhle žít nechci

10. června 2012 v 21:36 | Bekky |  Téma týdne: píšu články na TT
Je krásný, když vidíte, že se starší, dospělí lidé dokáží divit jako malé děti. Ale bohužel je tento jev v dnešní době skoro vymizelý. Všechno se zdá být normální. Až moc.


Žít ve světě, kde není místo pro údiv. Ve světě, kde už nic nemůže překvapit, zarazit, udivit.. Ve světě, kde vás nic nepřiměje otevřít pusu dokořán a nevěřícně zírat.

Tohle nemůžeme dopustit. Vždyť ty dětské pocity zvědavosti a překvapení jsou velké cennosti, které tu ještě máme i v téhle době moderních technologií, internetu, 3D filmů s příšerama v nadživotní velikosti.. Jenže nám to už všechno přijde normální a proto potřebujeme stále nové věci. Bohužel asi není cesta jak tenhle trend zastavit.

Třeba se jednou budeme chodit do kina dívat na lidi, co obdivují svět a dokážou se všemu divit.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lee Lee | Web | 10. června 2012 v 22:00 | Reagovat

No každy se dokáže divit ať je starý nebo mladý. Ale můžes zírat a divit se jenže některí lidi to nepochopí a dělají s tebe vola. Neboj se já už jsem si tohle zažila a dost mě to sere!!! :(( ^^

2 CocaColaKate CocaColaKate | Web | 11. června 2012 v 13:15 | Reagovat

naprosto s tebou súhlasím

Mimochodom nedávno som si vytvorila blog a chcem získať nejakých návštevníkov, tak sa prosím pozrite.Prepáč za spam*, ale potrebujem malú propagáciu =)

3 Vendy Vendy | Web | 13. června 2012 v 11:10 | Reagovat

Schopnost divit se a schopnost nadchnout se jsou schopnosti, které nemá každý. Nedivit se ničemu a nenadchnout se pro nic, znamená tak trochu malou smrt - srdce, citů, pocitů.
Jestli člověk jen užívá života jako gurmán bez vnitřního pocitu, že si vychutnává euvěřitelné chutě a vůně, bez vědomí, že tyto ochutnávky jsou něčím úžasným, pak takový člověk je duševní ubožák.
Koupit si hodinky za padesát tisíc a mít dobrý pocit jen z toho, že mám hodinky za padesát tisíc, je ubohé.
Kdybych si koupila šaty od Blanky Matragi, byla bych na ně nesmírně pyšná. Ne proto, že stály několik desítek nebo stovek tisíc, ale protože to jsou šaty neuvěřitelně krásné, vytvořené díky nápadu chytré hlavy s představivostí a šikovným rukám tkalců a šiček, které nápad převedly do skutečnosti.
Je to taky jeden z údivů.
Mě třeba nepřestává udivovat krása přírody. Ne té divoké a exotické (i když taky ji obdivuji), ale té domácí. Dokážu napsat báseň na chodníky a udělat sérii fotek. Všímám si zajímavých dveří, oken, obyčejných detailů jako kliky u dveří.
Divit se něčemu znamená, mít srdce stále otevřené a vnímat to, co jiní berou jako samozřejmost.

4 Jane Jane | Web | 18. června 2012 v 7:14 | Reagovat

No jo... Myslím, že život je právě o těch překvapen, jinak už je to nuda.

5 Jane Jane | Web | 18. června 2012 v 7:16 | Reagovat

(Mělo tam být překvapeních.)

6 zelenykavalir zelenykavalir | Web | 3. července 2012 v 21:02 | Reagovat

Divíme se tomu, co neznáme nebo co nás překvapí. To je možná důvod toho, proč údiv mizí. Přiznat před někým, že jsme nespapali všechnu moudrost světa se dneka bere jako znak slabosti. A každý chce být přeci silný, neomylný, nezranitelný...
Zachází to tak daleko, že mnozí nevidí své vlastní chyby a vidí si sotva na špičku nosu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama